Sedím v této hospodě
a mé já pozřívá třetí sklenici piva...
Mé já myslí na Tebe.
Proč se Tvá tvář neusmála,
proč já sedím zde ve své samotě,
proč jsem se nedokázal přiblížit,
proč jsem Ti nedokázal říct ....
Ale co vlastně říct,
ale proč ne ?
Snad chci s Tebou jít,
snad chci s Tebou být.
Ale určitě chci Tvůj úsměv,
rád vidím Tvé oči,
když z nich probleskneš Ty.
Navíc chci Tvá ústa,
navíc chci Tvá ramena,
navíc chci Tvé boky.
Navíc chci pro sebe odvahu,
abych dokázal sdělit,
že i toto jsem já,
i když nevím,
zda stojíš o tento můj nesmělý pokus...
Přesto chci prostě teď poslat Tvé duši pohled,
pohled s nápisem ahoj.
Nemůžu jinak,
protože jsem i takový....
Prostě jsem se chtěl takto projevit.
Končím, začíná původní televizní inscenace..
Čau.

24.11. Léta Páně 1985